Poviedka:
Pridaná: 6.2.2012, 20:20:11
Čítaná: 6926×
Hodnotenie: (počet hlasov: 5)

Typ: HP fan fiction
Doba: po poslednom boji
Postavy: Hermiona, Ron
Stručný dej: Krátko po sobáši Ron a Hermiona zažijú v rodinnom živote obrovský šok, po ktorom sa Hermionino správanie úplne zmení a Rona už nechce nikdy vidieť. Podarí sa im nájsť cestu spať, alebo Hermiona ostatne s niekým iným?

Literárna forma: próza
Žáner: romantika, tragédia

BOLEST V SRDCI

http://pro-mudly.blog.cz/rubrika/jednorazovky

„Hermiono, Hermiono, lásko, no tak, řekni něco."

„Rone, já… já… “

„Hermiono, co se děje… Hermionoooo."

„Je mi to líto, pane Weasley."

„Co tím chcete říct, paní doktorko?"

„Vaše žena potratila. Nedalo se nic dělat."

„Ne, tomu nevěřím, to není možné. Byl to… byla to… “

„Byl to chlapec."

„Rone, jak se cítíš?"

„Je mi mizerně, Harry, celou dobu jen sedím a přemýšlím."

„To bude dobré, Rone."

„Ne, to nebude dobré, Harry. Přišel jsem o dítě, o chlapce!"

„Rone, copak si myslíš, že se mnou to nic neudělalo?!"

„Promiň mi to, Harry. Co Hermiona? Ještě spí?"

„Ne, Ginny je u ní. Snaží se ji utišit."

„Musím ji vidět."

„Ne, Rone."

„Pusť mě, Harry. Já musím jít za svou manželkou.“

„Ne, Rone. Teď na to není ta správná chvíle."

„Mně nebude nikdo říkat, kdy je správná chvíle navštívit vlastní ženu!"

„Pánové, uklidněte se, prosím, tady jste v nemocnici."

„Ginny."

„Harry, Rone."

„Tak jak?"

„Podařilo se mi ji trochu uklidnit."

„Jdu za ní, teď už mě nezadržíš, Harry."

„Ne, Rone."

„Ano, Ginny."

„Ona tě nechce vidět."

„Cože? Ona mě… ona mě… nechce vidět?"

„Ne, Rone!"

Přišel jsem o své první dítě a manželka se mnou ani nechce mluvit. Co se to s námi stalo? Proč zrovna my, tak jsme se na to dítě těšili. Vzali jsme se teprve nedávno a hned první velká novina v našem manželství bylo Hermionino těhotenství. Večery jsme trávili vybíráním jména. Já jsem chtěl pro holčičku Hermionu a pro chlapce Arthura. Hermiona si zase pořád stála za Harrym. Chtěla našeho prvního syna pojmenovat po našem nejlepším příteli. A se jménem Hermiona pro holčičku nesouhlasila už vůbec.

„Jdu do nemocnice. Jdeš se mnou, Harry?"

„Popravdě, Rone. Byl jsem tam dnes s Ginny."

„A? Co Hermiona? Jak se má a kdy ji pustí?"

„Je na tom hodně špatně a pustí ji za dva dny a... "

„A?"

„Pořád tě nechce vidět."

„To mě nezajímá, jdu tam."

„Dále."

„Hermiono."

„Rone? Běž pryč, Ronalde. Běž pryč, já tě nechci vidět."

„Pššt, uklidni se, Hermiono."

„Ale já se nechci uklidnit, já nechci být klidná a už vůbec tě nechci vidět."

„Hermiono… co se stalo?"

„Co se stalo? Ty se ptáš, co se stalo? Přišla jsem o dítě, o dítě."

„Já jsem taky přišel o dítě, Hermiono, naše dítě, náš malý Harr - "

„Ne, ani to nevyslovuj."

„Promiň."

„Už běž, běž pryč, Rone."

„Ne, Hermiono, ty mě potřebuješ a já potřebuju tebe. Pamatuješ, co jsme si slíbili: v dobrém i ve zlém… “

„Rone, běž, prosím, já chci být sama."

„No tak, Hermiono, neplač."

„Ne, nepřibližuj se ke mně."

„Hermiono, já tě nepoznávám."

„Rone, právě jsem přišla o dítě a možná už nikdy další mít nebudu, jasné?!"

„Ale, Hermiono, co to vykládáš, budeme mít spoustu krásných dětí."

„Ne, Rone, ty to nechápeš. Já možná už dítě mít nemůžu. Teď už běž."

„Dobře. Zítra tě prý pustí. Kdy tě mám přijet vyzvednout?"

„Nejezdi. Zavolala jsem rodičům. Budu teď nějaký čas u nich."

Hermiona odešla z nemocnice ke svým rodičům. A je tam u nich dodnes, tedy šest měsíců.

Nechápu, co jsem udělal špatně. Samozřejmě mě ztráta našeho dítěte zasáhla. Opravdu hodně. Ale nevidím důvod, proč bychom nemohli být zase spolu. Nevidím důvod, proč bychom se nemohli pokusit o další dítě. Copak mě Hermiona kvůli tomu přestala milovat?

Psal jsem jí. Snad stokrát. Psal jsem jí o tom, jak se teď všichni máme, jak moc mi chybí, jak se těším, až se vrátí… Ani jeden dopis neotevřela. Papušík se vždy vrátil zpátky i s dopisem.

S Harrym jsme ji jeli navštívit. A ne jednou. Nikdy nám ale neotevřeli. Jakoby Hermiona měla nějaké vidění, že přijedeme, a proto nikdy nebyla doma ani ona ani její rodiče.

Jen Ginny občas napsala. Vždycky se jen zmínila o tom, co dělá, jak se má a případně jaké je u nich zrovna počasí.

„Ahoj, Harry. Nepřišlo něco?"

„Ne, Rone. Nic."

„Nic? A co tedy schováváš za zády?"

„Jen nějaké staré papíry."

„Tak staré papíry říkáš?! Dej to sem, Harry."

„Ne, Rone, nech to."

„Pro pana Ronalda Weasleyho z Ministerstva kouzel."

„Rone… “

„Vážený pane Weasley, dovolujeme si Vám oznámit, že vaše žena, Hermiona Weasleyová, podala u ministra kouzel žádost o rozvod. Její žádosti bylo vyhověno. První stání se uskuteční za čtrnáct dní."

„Rone? Rone, kam jdeš… No, tak stůj, vrať se!!!"

„Co to bude, pane?"

„To je jedno. Něco hodně tvrdého, po čem se rychle opiju."

„Jak je libo. Tady to je."

„Ještě jednou."

„Nešetřete, nalévejte."

„Jistě, pane. Á dobrý den, slečno. Co to bude?"

„Dám si sklenku červeného vína a pivo pro mého přítele."

„Aspoň někdo má přítele, za to já se budu rozvádě - Hermiono?"

„Rone? Co tady děláš?"

„Co by? Zapíjím náš rozvod."

„Promiň, omlouvám se, že jsem ti to neřekla osobně."

„Tak ty se omlouváš?"

„Hermiono, miláčku, obtěžuje tě ten chlap?"

„Ne, to je v pořádku, zlato."

„Miláčku, zlato? Jo, tak kvůli tomuhle hajzlovi se rozvádíme. Tak to ne, chlapečku. To je moje žena."

„Rone, ne. Opovaž se ho udeřit."

„To se tedy opovážím, miláčku."

„Neboj se, Hermiono, toho opilce lehce zvládnu."

„Kdo je u tebe opilec, tu máš."

„Netrefil. Ale to se mně nestane. Já na rozdíl od tebe stojím pevně na nohou. Takže ti jich teď pár vrazím, aby sis uvědomil, že Hermiona ti už nepatří… “

„Ne, Olivere, nech ho. Nebij ho, prosím."

„Drž hubu, Hermiono."

„Jak to se mnou mluvíš? Tohle by mi Ron nikdy neřekl. A přestaň ho už mlátit. Vždyť krvácí. Přestaň."

„Tohle by mi Ron nikdy neřekl… Měla by sis rozmyslet, kterého z nás vlastně chceš… A ještě poslední, abys na mě nezapomněl."

„Máš pravdu, Olivere. Tebe nechci. Vypadni."

„Rone, prober se. Slyšíš mě?"

„No tak, Rone."

„Her – mi - ono. Her – mi - ono."

„Nemluv, krvácíš."

„Co… co se mi stalo?"

„Opil ses a Oliver tě zmlátil. Máš asi zlomený nos, natržené obočí, krvácí ti ret… pěkně tě tedy zřídil."

„Hermiono, já… já se nechci rozvádět. Já tě miluju."

„Rone, nemluv, vyčerpává tě to."

„Ne, Hermiono, ty mě musíš vyslechnout. Vrať se ke mně, bude nám spolu dobře, jako dřív."

„Rone - "

„Ne, Hermiono, ty poslouchej - "

„Rone, zmlk - "

„Stýská se mi po tobě. Miluju - "

„Zmlkni už." Hermiona se ke mně naklonila a umlčela mě svými rty…

„Jste tady všichni? Ano? Tak se, prosím, utište. Chceme vám s Hermionou něco říct. Do toho, lásko."

„Já… já… jsem znovu těhotná."

„Hermiono, to je skvělé."

„Rone, gratuluju, brácho."

„Gratulujeme vám, děti."

„Moc vám to přeju."

„Hodně štěstí… “

„Miluju tě. Vás obě. Tebe i naši malou Rose."

„Já tebe taky, Rone. A nikdy už tě neopustím."

[ » na začiatok « ]